Poslední zápis/The last few words...

Jakoby to byla chvilka - tak rychle utekl můj Erasmus. A jestli se ptáte, co se mi tu nejvíc líbilo, neptejte se; nevím to. Bavili jsme se o tom dneska s Hankou a dospěli k názoru, že se to nedá jen tak říct. Ani co tu bylo nejlepší a ani co tu bylo nejhorší. Zkrátka Finsko, které jsme si prostě užili a poznali to, co obnáší a jak to vlastně ve Skandinávii (i když Finové sami sebe za Skandinávce nepovažují) vypadá.

Pro ty, co čtou tento blog a zatím nikde nebyli, tak už poněkolikrát podotýkám, že je to opravdu zkušenost k nazplacení, navštívit na delší čas nějakou cizí zemi (ani celkem nezáleží na tom jakou). Ani nemusíte každý den mluvit cizím jazykem, dojem na vás udělají i zdánlivě banální věci, kterých si při dovolené nebo kratším pobytu jen tak nevšimnete. Poznáte nejen kulturu a lidi, ale zároveň i jiná řešení určitých situací -a říkáte si "aha, vždyť to takto jde taky udělat" a slastně obohaceni odjedete zpátky :)

No a na závěr se asi sluší poděkovat všem kdo četli blog a komentovali, udělali si čas, nebáli se atd. Takže díky! Čtenářská odezva je pro bloggera to nejlepší.

Thanks to all who have been reading this blog for several months. I really appreciate your comments and suggestions here and those of you I know from Jyväskylä or some other places - have a great time and I hope I will se you again! Bye.

V Tallinnu

První informace, kterou asi víte, ale pro jistotu: Tallinn je hlavní město Estonska, pobaltského státu, který není od Finska daleko. Vlastně co by kamenem dohodil a zbytek doběhl, jak se říká v parafrázi na známé přísloví. Tady v tomto případě platí - spíš doplaval. O cestách Finů do Estonska se říká, že tam jezdí za levným alkoholem. Částečně to tak je, to můžeme potvrdit.

Naše "posádka" ve složení já, Marek, Maciej, Petra a Kuba vyrazila časně ráno z Jyvaskyly rychlým vlakem Pendolino - které tu jezdí opravdu rychle - směrem na Helsinki. Tam jsme po nalodění (trochu komplikováno tím, že přístav se nacházel v úplně jiné části města, než jsme si mysleli) nabrali kurz směr Tallinn stylově trajektem "Tallink". Po dalších dvou hodinách jízdy jsme uviděli zemi a vstoupili na estonskou půdu.

Estonsko je malá země, měřeno počtem obyvatel podle stránky zemepis.com má jenom 1,3 miliónu obyvatel. Tallinn je jako hlavní město samozřejmě mezi městy výjimkou, je bohatší, ale v něčem připomíná Prahu. Hlavně svým středověkým jádrem, které je úchvatné. Zachovalo se tu téměř kompletní středověké opevnění. Procházeli jsme tudy v noci i ve dne a z noční vycházky máme snad nejvíc fotek. Můžete se pokochat v galerii.V galerii najdete i pár fotek z předvánočních Helsinek.

Turistů je zde málo, ale služby, jak mi připadalo, jsou na dost vysoké úrovni. Všechno moderní a levné, ceny jako u nás, což se o Finsku říct nedá. A pivo chutná jako pivo, to jsme taky ocenili. Takže pro nás téměř země zaslíbená. I ubytování v hostelu City Bike téměř v samotném centru dobré (až na krátkou epizodu se zvířetem v rozestavěném podkroví, kde jsme bydleli, nebyl problém. Zvíře se ale asi zajímalo jenom o rozjedenou čokoládua ne o nás. Naštěstí.)

Centrum je malé a sevřené a připomene Prahu. Hlavně svým geniem loci. Středověké ulice a různé kostely se tyčí do výše a připomínají dávnou slávu. Akorát Rusové se tu v 19. století vyprsili s pravoslavným kostelem téměř uprostřed města, jak jinak.

Co stojí za zmínku, je muzeum okupace (opravdu se takto jmenuje), které jsme navštívili. Vede ho nezávislá nadace, a je tudíž hodně podrobné a moderní. Estonci to s těmi okupacemi nemají vůbec jednoduché. Od roku 1940 jsou vždycky v podrůčí někoho mocnějšího, skutečnou a oficiální nezávislost získali až v roce 1991. Malý detail z muzea, kterého si všiml Kub: někdejší sochy komunistů a Lenina jsou v muzeu okupace umístěny úplně dole nedaleko toalet. Co to asi symbolicky znamená, si čtenář blogu laskavě domyslí sám. Zkrátka s touhle érou v dějinách Estonska je definitivně konec, což je víc než sympatické. Kéž by tomu tak bylo i u nás.

Tallinn, jak jsem slyšel, dovedl uchvátit mnoho lidí. Není to těžké. Míst, kde na vás dýchne historie podobně jako v Tallinnu, je málo. Snad i proto ho hojně navštěvují skandinávští turisté, kteří si o podobném místě můžou nechat zdát. A to může být dobrá tečka za dnešním povídáním..uf.

Co nového?

Tak po delší době opět s příspěvkem! Řada z vás se asi ptá, kde jsou ony časy, kdy jsem přispíval často? No, jak se náš pobyt chýlí ke konci, tak povinností přibývá a času něco smysluplného (dokonce) napsat je čím dál míň. Odjíždíme vlastně za týden (v pátek), ale zítra ještě budeme mít šanci vidět Tallin, estonskou metropoli. Tam se docela těšíme, protože už jsme dlouho nikde nebyli :)

Vrátíme se v pátek a a pak na studijní, prodat kolo (moje růžové se snad prodá rychle:) a hurá do dalšího velkého města - Stockholmu, kde strávíme naše poslední dny. A pak do vánočního šílenství, zpátky do Prahy.

V Jyväskyle je už zase zimní pohádka (mezitím ale sníh roztál a pak zase napadl) a taky den finské nezávislosti je za námi (10. prosince). Zmínili se o tom dokonce i na přednáškách, jinak šlo opět o den s vlajkami a zavřenými obchody. Ale ona zmínka byla ve smyslu "všichni se budou dívat na televizi". Takže jako u nás.