Jídlo, jídlo, jídlo. Jedna z klíčových věcí na Erasmu, protože nejen studiem živ je člověk. A pohled do prázdné ledničky není nic potěšujícího.
Finsko nemá tradiční jídlo, snad s výjimkou "kahvi ja pulla" (káva a taková skořicová bulka - velmi dobré, ale nic netradičního). Pulla se tu prodává všude v kavárnách a za levno. V Jyvaskyle jsou čínské restaurace a "kebabárny" (prodává se tu gyros, akorát se jmenuje kebab). Jinak tu jídelníčku vládnou zdravá a lehká jídla, což platí i o studentském stavování.
Srovnávat mohu jenom s menzami v Čechách (tedy v Jinonicích a v centru Prahy). Hned zkraje řeknu, co většina z vás asi čeká: je to tady lepší. Oběd stojí pro studenty 2.40 nabo 2.60 eura, a tato cena je v porovnání s cenami potravin, které projíte, skutečně nízká. Zcela tu vládne systém "vem si, co chceš" - aneb švédské stoly a výběr z několika variant hlavních jídel a příloh. Samozřejmostí je kopec zeleniny (hlavně mrkev a ledový salát, často taky rybíz a podobně), kterou si bere k hlavnímu jídlu každý. A zálivky! Ty jsou ovšem výborné. Naopak polévky tu považují za normální regulérní jídlo.
Další věcí je chleba namazaný margarínem (normální máslo tu téměř neexistuje). Ten si hodně lidí bere k obědu a jí to společně se salátem jako překrm. Z nápojů je na výběr mléko, které je tu pijí snad všichni, nejen studenti. Mléko v nápojích jasně vede a pije se i k omáčce s masem. Časem si na to ale zvyknete a už vám nepřijde divné nic.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Se zájmem jsem si přečetl článek o jídle, což je druhá nejdůležitější věc, která mě mimo Alvara Alta v současné době zajímá.
Pro Honzu mám jenom drobnost, dívám se na pořad Vzkaz Jana Sokola - filozof, který si nezadal s totalitou. Hřejivě příjemné a kultivovavé - na rozdíl od Paroubkových střelců. Nyní jdou Šumná města, což je další třešínka dnešního večera.
Můžu potvrdit, menza je bezvadná. Příjemná a ani se tam cizinec ne-student necítí jako cizinec, je tam dost jiných "dospělých", zřejmě vyučující nebo zaměstnanci university. Dáme odkaz na fotky menzy (až je najdeme). Poslední zážitky s jídlem máme z Djerby - jedli a pili jsme totiž všechno místní, t.j. například tajine (čti tažin) = zvláštní chutná nádivka podobná naší velikonoční, kuskus ve všech podobách, od "royal kuskus" v místní restauraci po "maminčin kuskus" připravený maminkou ženicha, brique (čti brik), šáteček různě plněný. Dále například "palmový burčák", což je zkvašená palmová míza, chutná jako velmi mírně alkoholická ananasová šťáva. Alkohol se tam moc nepije, což bylo vidět i na stylu popíjení a stavu místních, kteří ochutnali z našeho moravského baru. Následky místní stravy na sebe naštěstí nechaly čekat do posledního dne pobytu - no, ještě dnes dobírám Ercefuryl (ten prý jediný zabírá... :-) jinak ovšem paráda. Finská strava je ve světle těchto zkušeností poněkud nudnější, ale rozhodně zdravější a poživatelná s nulovou mírou rizika :-)
Okomentovat