čtvrtek 13. listopadu 2008
Rusko - část první
Rusko a Evropa - to je pro mne hlavní rozdíl mezi majestátní Moskvou a Petrohradem. Náš výlet s místní organizací Erasmus Student Network nás zavedl do měst, z nichž jedno bylo od začátku zamýšleno jako součást starého kontinentu a druhé se sice v "evropské" části Ruska nachází, ale cítíte z něj naprosto jiný ráz. Typicky ruský.
Do Ruska jsem se těšil a podobné očekával. Přesto mne překvapilo. Je vidět, že je v izolaci, ve větší, než jsem si myslel. Anglicky se nedomluvíte, dokonce ani v hostelu ne. Turistický ruch v Moskvě je v plenkách, Petrohrad je na tom o něco lépe. Chápu, neboť "perlu na Něve" skutečně stojí za to vidět a majestátní stavby připomínají Benátky.
Téměř týdenní cestu jsme začali nocí ve vlaku Lev Tolstoj (trasa z finského Lahti do Moskvy trvá přibližně 12 hodin), kde se nejdřív rozjela zábava s pasy. Misíte mít nejen vízum (pro našince 35 euro, ale pro ostatní i mnohonásobně víc), ale i tzv. migrační kartu, jejíž jeden útržek odevzdáte při vjezdu a druhý při výjezdu ze země. Pasy nám kontrolovali přibližně čtyřikrát a nebylo to nic příjemného. Jak trefně poznamenal Maciej, polský kamarád, nemají v Rusku asi problém s nezaměstnaností, protože v každém vagónu jsou dva lidé, kteří se tzv. starají o vlak a cestující. V praxi to vypadá, že sedí v kabince pro ně určené a hledí před sebe nebo na sebe. Chcete s něčím pomoct? Angličtina? Ale kdeže, přece musíte umět rusky, když sem chcete jet.
Moskva je majestátní a ruská. Je tu draho - dráž než v St.Petěrburgu, jak jsme později zjistili - a městu vévodí Stalinovy sestry, mrakodrapy, které vznikly v 50. letech. Vůbec, éra sovětská i imperiální tu zůstala. Duch Lenina se tu tak nějak vznáší, proto stará pojmenování tu jsou stále. Leninova stanice v metru (je muzeem samo o sobě), Leninova knihovna - a samozřejmě Leninovo mauzoleum, svědek minulosti i současnosti, znak toho, že jen málo se změnilo. Myslíte si, že smekat před Leninem patří do učebnic dějepisu? Mýlíte se. Dokonce i ruce v kapsách jsou zakázány. Vojáci stojí na každém rohu mauzolea a vyvolávají tísnivý pocit. Jste rádi, když mrtvolu vidíte (nesmíte se zastavit) a vyjdete ven na světlo světa.
Krásy Moskvy si můžete i s nějakým tím komentářem prohlédnout zde. Protože se slavil Den milicionářů, tak jsme viděli i kousek historické přehlídky na Rudém náměstí. Kromě jiných lákadel jsme viděli ve slavném Balšou teatru balet Gisele. Dost zajímavá taky byla exkurze do moskevského metra, stejně majestátního jako město, samozřejmě Kreml, kde je ohyzdný sjezdový palác ze sovětské éry, a Treťjakovská galerie ruských mistrů.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
5 komentářů:
Ahoj! fotky jsou skvělé! moc se mi líbí St. Petěrsburg. Moskva je jaksi zakonzervovaná, všude vojáci,zima,pár baňatých kostelů,spousta chladných staveb, ale St. Petěrsburg je krásný! vidím, že projíždka v limuzíně byla se vším všudy, doufám, že jste si to užili, P.
To je pravda, užili jsme si to ...:)
Máš nějakou zkušenost se smlouváním ceny (třeba na tržišti)? ;)
Zkušenost má můj turecký kamarád (ten to má asi v krvi), který si chtěl koupit ruské kapesní hodinky. Bohužel zkoušel smlouvat jenom v suvenýrech v Moskvě, kde jsou ceny opravdu závratné a prodavači ne moc ochotní. Podařila se mu tak pětina ceny, dál nebyli ochotni jít. Takže nakonec z toho nic nebylo, ale smlouvat se obecně dá. Na ulicích jsou k vidění různí prodavači všeho možného, od jídla přes oděvy a sovětské "suvenýry", tam to jde určitě.
Ahoj, já mám tedy slabost pro Moskvu, má svoje kouzlo a je to odlišná kultura - Peterburg je sen. Je to bezvadné cestovat, vidět, atmosféru nasávat - pozor, jen atmosféru :-)
Okomentovat